Takzvané „staré“ náměstí, neboli náměstí Míru představuje prostor problematický. Domy, které jej obklopují, působí vzhledem k jeho rozměru disproporčně. Vše je rozpačité. Radnice neví, do které doby chce patřit a moderní stavby působí mdle a nezajímavě. Jakoby se jejich autoři, jinak skvělí architekti, báli.
Zlíňané mají toto prostranství rádi především z obskurních romanticko – sentimentálních důvodů, protože alespoň pocitově odkazuje ke schématu historického města, které se jinak ve městě neuplatňuje. Na místě proluky mezi budovou Českého Telecomu (Hlavní pošta), řadového domu č.p. 61 na náměstí Míru ve Zlíně a budovou České spořitelny z ulice Zarámí stával secesní hotel Balkán, významný bod v síti kulturních vztahů, který ustoupil výstavbě pošty dokončené v 80. letech 20. století. Původní parcela byla při tom téměř neúnosně zúžena na cca 6,3m při délce 60 m a ještě jí byl po celé délce protažen kolektor o profilu 2×2 m.
Autoři připravovali projekt postupně pro dva stavebníky. Poprvé v roce 1997 a podruhé v roce 2003.
Požadavkem ze strany města bylo zachování pěšího propojení do ul. Zarámí, k čemuž proluka dosud sloužila a zachování kolektoru o průřezu cca 2*2m který středem pacely prochází.
Zahájení stavby před zimou si vynutilo opustit betonové zdivo ve štítových stěnách, upravit konstrukci, podepřít konzolu a hlavně vyřešit opláštění do té doby uvažované jako omítané.
Stavba je rozdělena na dva objekty, SO01 – šestipodlažní polyfunkční objekt se střešní nástavbou a pochozí terasou, plně vymezený plochou a hranicemi stavební parcely při ústí do nám. Míru a SO02 – dvoupodlažní objekt samostatných prodejen, zcela oddělený od provozu polyfunkčního domu, vymezující ústí pasáže polyfunkčního domu k ulici Zarámí. Oba objekty, i když nejsou spolu stavebně spojeny tvoří jeden provozní a kompoziční celek.