Obecní úřad v Šarovech u Zlína zasedal do léta 1997 v místnosti za velkým sálem místního hostince. V jeho sousedství obec vlastnila pozemek s tanečním parketem, přístřeškem pro hudebníky a líkusákem (provizorní přístřešek pro stavební dělníky), který sloužil jako sklad. Největší uskladněnou věcí tu byla hasičská stříkačka z počátku 20. století.
Stavba měla poskytnout prostory pro úřadovnu, WC pro taneční parket, uskladnit, co bylo do té doby v líkusáku
a vytvořit prostor pro místní knihovnu.
Abstraktními prostředky jsme chtěli dosáhnout vážnosti
a přívětivosti stavby a naplnění jejího významu pro urbanistickou organizaci prostoru obce. Abstraktními prostředky rozumím proporce, měřítko a barvu. Použití dřeva na nosnou konstrukci i opláštění objektu nemá žádný narativní význam, bylo pouze ze všech hledisek nejvýhodnější. Jeden a půl miliónu je pro obec s 240 obyvateli rozumná výše investice do stavby obecní úřadovny, která by přesto měla svým výrazem konkurovat budovám větším a dražším. Proto se objekt odkazuje spíše k přírodnímu rámci obce než k její stávající zástavbě, kterou nechce ignorovat ani popírat. Jen na ni takto prostě reaguje.